Alexandr Stropek, student pedagogiky a informatiky, začínající učitel, člen Otevřena.
„Na prvním stupni jsem zažil šikanu. Ve škole jsem se necítil dobře, nemohl jsem se soustředit, připadal jsem si na všechno sám. Učitelé se k tomu podle mě mohli nějak postavit už v zárodku, ale zajímalo je spíš učení než vztahy. I proto jsem moc rád, že se na škole, kde teď učím, o bezpečné prostředí snažíme pečovat.
V běžných dnech jsou pro nás hodně důležité rituály. Jeden jsem nastavil společně s tandemovou učitelkou, druhý si vytvořily děti samy – tak, aby s ním byly všechny spokojené. V pondělí ráno si během první hodiny sdílíme, co jsme dělali o víkendu, a pokud má někdo nějaké strasti, tak je tam pro ně taky prostor. V úterý si vždycky uvaříme čaj, přineseme sušenky, zapálíme svíčku a čteme si knížku Kouzelná Lucerna s rozvojovými příběhy. A v pátek pracujeme s kartičkami pocitů a potřeb z nenásilné komunikace. Většinou odpovídáme na otázku ,,Jak jsem se tenhle týden cítil/a?” a každý má prostor se vyjádřit. Je zajímavé sledovat, že i když někteří žáci řeknou: ,,Ale ne, zase máme ty kartičky, to je ale blbost!”, tak se pak rozpovídají a jsou rádi, že se můžou otevřít a třída jim naslouchá. Připadá mi, že tohle sdílení může hodně posílit kolektiv a vytvořit bezpečné, respektující prostředí, ve kterém se mohou žáci projevit a jsou ostatními přijímáni.“
#bezpeci #otevreno
